Jak poznáte, že se do vás zakousnul zub času?

_MG_8095a

Nejde o vrásky ani další znaky chátrání tělesné schránky. Na scéně se objevuje mozek, který získal sice plno vědomostí a zkušeností, ale ani on nemládne. Schválně, jestli v tom lítá i ten váš…

Když se podíváte na holku v bokovkách s holými zády, tak první, co vás napadne, je, že jí nastydnou ledviny.

Na své děti útočíte průpovídkami typu: „Co by za to daly děti v Africe. Za nás jsme lítali pořád po venku a neseděli u počítače. Kdyby Lucka vyskočila z okna, tak vyskočíš taky? Dokud žiješ pod mojí střechou…“

Vyprávíte historky, které začínají slovy: „To bylo v osmdesátým devátým…“

O Výstavišti mluvíte jako o Fučíkárně.

Když se vám podaří nakoupit ve slevě, tak se tetelíte štěstím.

Víte, co by měl udělat Nečas i Putin.

S kamarádkou si vyprávíte, co se stalo Heluš z Ordinace v růžové zahradě 3 v 359. dílu.

Počítáte, kolik hodin byste spala, kdybyste šla večer do baru, a pak radši nikam nejdete.

Chodíte spát se slepicemi, pak se budíte brzy ráno a vyčítáte dětem, že se válí až do oběda.

Oblečení musí být hlavně pohodlné, ponožky teplé a bačkory s tílkem nesmí chybět.

Zůstat celý den v županu je pro vás blaho.

Doma se oslovujete mámo a táto a nemyslíte to z legrace.

Když přijde váš muž z práce, tak místo toho, abyste mu vlepila pusu, pošlete ho umýt si ruce. Občas k tomu přidáte přednášku o bacilech a žloutence typu B.

Rozčilujete se nad: poplatky v bance, hlasitou hudbou sousedů, rozházenými svršky svých dětí, psími bobky na trávníku, drobky na kuchyňské lince, nevyneseným košem, neuklizenou myčkou, a především tím, že vám nikdo s ničím nepomůže.

Stěžujete si na bolavá záda, únavu a rozmazaná písmenka v knize.

Pijete špenátové koktejly, přestože vám nechutnají.

Podstupujete detox, i když nejste alkoholička ani narkomanka.

Rozbrečíte se, když v rádiu hrajou Holubí dům.

Pamatujete si, když začínal Pavol Habera, a pouštíte si na plné pecky Reklamu na ticho.

Chlubíte se tím, že nepotřebujete internet.

Na plno věcí říkáte, že jste na ně moc stará.

Slast je zůstat celý den v posteli, ale sama.

Zjistíte, že ten starý pán, kterého pustila sednout v metru vaše dcera, je váš spolužák.

Přemýšlíte o tom, nechat si natáhnout kůži na obličeji, odříznout špeky na břiše, vyměnit zuby, nastřelit vlasy. Nebo jste to už udělala.

Pokud jste odpověděla alespoň pětkrát ano – neřešte to. Na stárnutí není všechno jen protivné! Třeba můžete ostatním radit a pronášet moudra jako „Člověk je jen tak starý, na kolik se cítí“.

 

Autor: Simona Votyová

Foto: Jana Hozová

 

Článek už vyšel v magazínu Proženy.cz a to ZDE.