S druhou mízou u tyče 3. – jak jsme absolvovaly kurz pole dance

_MG_8727a

Po absolvování tříměsíčního kurzu jsme se naučily třeba Kružítko, Zetko, Kolenovku i Firemana, což jsou názvy otoček, udělaly jsme si spoustu modřin a mozolů a můžeme potvrdit, že tenhle sport opravdu formuje postavu a zvedne kondici.  Kromě toho se naučíte chodit vzpřímeně, protože když se vidíte v zrcadle vedle půvabné lektorky, tak se prostě narovnáte a zatáhnete břicho i zadek.  Ale hlavně nejdůležitější zjištění je, že s pole dance může začít každý, dokonce i ten kdo je úplné dřevo.

Takže si to celé zrekapitulujeme:

Když se řekne tanec u tyče, představíte si striptérku v nočním klubu, jak se vlní před mužskými, kterým můžou vypadnout oči z důlků a slintají si na košili? Samozřejmě. Ale tanec u tyče je dneska už oficiální disciplína, které se říká pole dance nebo pole fitness. (Pole dance je tanečnější verze.) A vyučuje se v některých tanečních studiích. Na hodinách se nesvléká a neučí se žádné vulgární pohyby, jak by si někdo mohl myslet, právě naopak jsou lekce naplněny elegantními svůdnými pózami a bývají poměrně náročné na fyzičku, tudíž se díky tomu i pěkně tvaruje postava. Takže tanec u tyče byl další pořádná výzva pro naši druhou mízu!

_MG_8676a

Na lekce v pražském studiu Vertigo jsme nenosily lesklé kostýmy, ani podpatky, ale obyčejné tílko, legíny a k tomu vlasy stažené v culíku, takže žádný erotický náboj nikde nejiskřil, nicméně jsme spoléhaly na sexappeal, vlastní skoro každé ženě. Bez toho se přeci neobejde žádný tanec, že?

Po potykání s trenérkou Luckou i ostatními „tanečnicemi“ a přiznání, že jsme u tyče už kdysi dávno stály pod vlivem více než malého množství alkoholu na nějaké diskotéce (nebo to byla tramvaj?) a několika bezpečnostních pokynech (např. že se samy od sebe nesmíme zavěšovat na tyč hlavou dolů a zkoušet podobné vylomeniny bez dozoru), jsme se vrhly na věc.

Začaly jsme rozcvičkou, při které jsem zjistila, že moje fyzička je na bodě nula a při pohledu na tyč mě zachvátila panika, protože jsem si vzpomněla na šplh při hodinách tělocviku na základce. Pak nám ale Lucka ukázala, jak ladně a svůdně se dá okolo tyče kráčet a můj přízrak tělocvikářského drilu rázem zmizel. Při obtáčení tyče dokola, jsem popustila uzdu fantazii a myslela na to, jaké by to bylo tančit v šantánu, ale stačil letmý pohled do zrcadla, který odhalil tvrdou realitu. Narazila jsem totiž na moji neschopnost zkoordinovat několik pohybů najednou, navíc pravá a levá strana se mi pořád nějak pletou, takže o ladných pohybech se mi zatím může jenom zdát.

Na další lekce jsme se těšily, přestože to je celkem tvrdý sport, který i bolí a tak jsem občas zavzpomínala na tělocvik na střední, který byl mojí noční můrou. Měli jsme šíleného tělocvikáře, který nás nutil dělat stojky a udržet se na rukou. Tehdy jsem si představovala, jak si zlomím vaz a umřu. Místo věčných omluvenek (většinou falešných), jsem měla radši pořádně trénovat. Na lekcích pole dance by se mi to rozhodně hodilo. Protože síla v rukách je v tomto sportu dost podstatná.

Hodina začíná krátkým procvičením a strečinkem a pak jsme se učily točit ladně okolo tyče pořád dokola, až se nám z toho kolikrát motala hlava a někdy i nohy. Když nám lektorka s neuvěřitelnou lehkostí vždycky předvedla nějaký cvik, který jsme měly zopakovat a já se pak svalila jako hruška, tak mě to sice trochu štvalo, ale na druhou stranu jsem si říkala, že třeba takový Pohlreich určitě svoje první jídla taky nejdřív rozvařil. Takže jsem zatínala zuby a jela dál.

_MG_8725a

Po naprostém vyčerpání nás na závěr čekal zase krátký strečink na protažení nohou a uvolnění rukou a pak jsme se odvalily do auta, protože k metru bychom ani nedošly. Ale přestože nás kolikrát bolely i svaly, o kterých jsme ani neměly ponětí, že existují, stejně jsme se těšily na příště, kdy se k nám přidaly i další ženy v našem věku, což bylo bezva. A spousta z nás se stala totálními pole nadšenkyněmi, které si koupily i přenosné tyče domů.

Místo Lucky nám několikrát dala do těla přímo majitelka studia Jarmila, která je s námi i na videu a to ZDE.

http://www.vertigopolefitness.cz/

Autor: Simona Votyová

Foto: Jana Hozová